Zazelenalo se nám první psaní. Přišly k nám básničky od autorky, které budeme říkat Katka – možná by zatím nechtěla uvést své plné jméno. Uvidíme… takže čtěte, prožívejte a přemýšlejte.

Dvě bezejmenné

Usíná usíná

večer už uvadá

půlnoční hladina

hvězdy teď ovládá

šíří a šíří se

v podvečer stín

obejme všechny

v svůj černý klín

nezná a nezná

únavu staletí

zase nám nad hlavou

netopýr poletí

Kdo nezná vítr ve vlasech

kdo nezná večernice svit

kdo ze studánky nepil

nemůže pochopit.

co cesty prašné

v svých dálkách skrývají

kdo míří po nich

k druhům

co na něj čekají

Když večer poutníci

na zem smí ulehnout

a nad hlavou jim svítí

měsíc svou lucernou