Vznik veřejné knihovny v Kopřivnici můžeme vystopovat v druhé polovině 19. století, v době bohaté na nejrůznější spolkovou činnost. Jedním z místních spolků byl i spolek čtenářský, který však neměl dlouhou existenci a záhy se rozpadl. Za přímého předchůdce dnešní knihovny lze považovat až čtenářsko-pěvecký spolek Vlastimil, působící od roku 1892. Jeho spolková knihovna rostla z darů soukromníků a nákupy se pořizovaly z výtěžků pěveckých akcí. Za 1. světové války se činnost Vlastimilu omezila a v r. 1920 byl spolek rozpuštěn. Knihovna včetně ostatního majetku připadla místní tělocvičné jednotě Sokol.

Mezi první 3 zákony v nově vzniklé ČSR patřil i zákon o obecních knihovnách. Na jeho základě byla obecní knihovna zřízena i v Kopřivnici. Při jejím budování daroval Sokol převzatou knihovnu spolku Vlastimil v počtu 718 svazků a 20. února 1921 mohla obecní veřejná knihovna zahájit svoji činnost ve dvou místnostech hasičské zbrojnice. Knihovníkem byl ustaven pan Rudolf Socha. Knihy se půjčovaly zdarma, pouze zápisné činilo 2,- Kč. Knihovník byl odměňován částkou 1000,- Kč ročně. Už ve svých počátcích měla knihovna i oddělení a knihy pro mládež. Počet čtenářů i výpůjčky vzrůstaly a dobové záznamy konstatují, že i "odrostlejší mládež vyhledává ušlechtilou zábavu ve čtení mimo dřívější hry v karty".

Z dalších let první republiky, ani z let válečných, se zprávy o veřejné kopřivnické knihovně neuchovaly. Víme jen to, že knihovna válku přečkala velmi dobře a v osvobozené republice byla její činnost statutárně obnovena už od počátku roku 1946. Se svými 3995 svazky byla tehdy knihovna na 2. místě v okrese NJ (co do velikosti a počtu svazků). Cena jedné vázané knihy byla v průměru 100,- Kč.

Počínaje 50. lety se knihovna v Kopřivnici začala profesionalizovat, rostl počet knih, čtenářů i placených zaměstnanců knihovny. Souběžně vedle obecní knihovny začala v Kopřivnici působit další knihovna, a to tatrovácká Závodní knihovna, která zároveň plnila i funkci knihovny veřejné. Obě knihovny si našly své čtenáře a vytvořily vlastní specifika působnosti. V 70.-80. letech tak byla v Kopřivnici dvě velká kulturně -osvětová pracoviště, obě dosahující velkého množství výpůjček, mající rozsáhlý a bohatý knižní fond a vzrůstající čtenářskou základnu.

Zlomem v činnosti obou kopřivnických knihoven se stal rok 1989 a 90.léta vůbec. Společenské změny přinesly nutnost vytvoření jediné velké knihovny. Po dlouhotrvajícím jednání mezi kopřivnickou Tatrou, MěÚ v Kopřivnici a OÚ v Novém Jičíně bylo rozhodnuto o vytvoření jednotné knihovny, spravované MěÚ, a zároveň rada MěÚ přijala úkol najít či vybudovat pro zamýšlenou velkou sjednocenou knihovnu důstojné prostředí. Organizačně bylo sloučení knihoven provedeno k 1.1.1994, ale až do roku 1996 měla knihovna stále 2 pracoviště - půjčovnu na ul. Štefánikova (bývalá Závodní knihovna) a půjčovnu na ul. Sokolovská (původní městská knihovna). Knižní fond obou knihoven byl obrovský; představoval necelých 90 tisíc svazků. Mimo to pracovala na sídlišti ještě pobočka - knihovna jen pro děti - a do péče kopřivnických knihovnic spadaly i knihovny při Osvětových besedách v okolních vesnicích.

Fyzické zrušení Závodní knihovny včetně přestěhování knižního fondu a zařízení proběhlo za těžkých podmínek v lednu a únoru 1996. Pracovní i čtenářské prostředí bylo v jediné knihovně na ul. Sokolovské náhle zcela nevyhovující, proto bylo město nuceno problematiku knihovnictví ve městě urychleně řešit. Po mnoha návrzích rozhodla městská rada o definitivním umístění knihovny do 2. a 3. patra renovovaných prostor Kulturního domu. Došlo i ke změnám organizačním. Knihovna se stala součástí příspěvkové organizace Kulturní dům Kopřivnice. V roce 1997 byla přestěhována pobočka dětské knihovny do zrušených jeslí na ulici Francouzská. Vytvořilo se zde pracoviště, sloužící prozatím dětem, ale v blízké době využívané i dospělými čtenáři.

Rok 1998 se stal zásadním rokem v novodobé historii kopřivnického knihovnictví. V úterý 30. června 1998 ukončila knihovna svoji výpůjční činnost v prostorách na ul. Sokolovská. Následující 2 horké měsíce byla knihovna stěhována do KDK, aby mohla být poslední srpnový pátek slavnostně otevřena a v plném lesku představena nejen hostům, ale hlavně netrpělivým čtenářům. Slavnostní otevření probíhalo v rámci oslav 50. výročí povýšení Kopřivnice na město.

Na sklonku roku 1998 se zaměstnanci i návštěvníci knihovny dočkali dlouho očekávaného "zázraku" - počítačů, včetně Internetu. Tímto krokem se tedy Městská knihovna v Kopřivnici zařadila mezi knihovny moderního typu, mající jak rekreačně - osvětový, tak informační charakter.

Od října 2009 fungujeme jako samostatná příspěvková organizace Města Kopřivnice s novým názvem Městská knihovna Kopřivnice, p. o.

Zřizovací listina Městské knihovny Kopřivnice, p. o. (2,5 MB)

Dodatek zřizovací listiny Městské knihovny Kopřivnice, p. o. (2 MB)